Mgr. Jaroslav Peč, doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc. Konopí se v dnešní době objevuje především v souvislosti s toxikomanií a jeho zneužíváním díky obsahu psychotropních kanabinoidů. Tímto však jeho využití jako celku nekončí. Tato tradiční léčivá rostlina nám poskytuje další cenné komodity, a to vlákna a konopný olej lisovaný ze semen, kterému je věnován tento článek. Jedná se o kvalitní zdroj ω-6 a ω-3 nenasycených mastných kyselin, které musí lidský organizmus přijímat potravou. Poruchy v jejich metabolizmu, ale také nevyvážený příjem mají za následek řadu civilizačních chorob. Klíčová slova: Cannabis sativa, konopí seté, konopný olej, esenciální mastné kyseliny, ω-3, ω-6 nenasycené mastné kyseliny.

Konopný olej se získává lisováním nebo extrakcí ze semen Cannabis sativa L. z čeledi Cannabaceae (2). Lisování za studena nebo extrakce za superkritických podmínek jsou nejvýhodnější postupy z hlediska neznehodnocení obsahových látek (23). Barva oleje je od nažloutlé až po tmavě zelenou a vyzna- čuje se ořechovou chutí (7, 17). Bylo by chybou zaměňovat tento olej s jinými konopnými produkty, především s etanolickým extraktem konopné pryskyřice, který obsahuje až 60 % ∆9 -tetrahydrokanabinolu (THC) a v anglické literatuře se nazývá „cannabis oil“ nebo „hash oil“ neboli „hašišový olej“ (2, 8, 14). Konopná semena obsahují 26 až 37 % vysychavého oleje, jehož složení je závislé na klimatických podmínkách a zvolené odrůdě, přičemž obsah nenasycených mastných kyselin především závisí na environmentálních faktorech (17). Dále semena obsahují 25 % proteinů a až 28 % vlákniny. Součástí proteinů jsou esenciální aminokyseliny (histidin, izoleucin,leucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin), které musí lidský organizmus přijímat dietou, protože nemá enzymové vybavení na jejich biosyntézu. Konopné proteiny jsou rovnocenné například proteinům vaječného bílku nebo sóji, přičemž obsahují vyšší množství argininu a glutamové kyseliny. Semena obsahují vitamíny thiamin (B1 ) a riboflavin (B2 ), vitamín E a z minerálů fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), sodík (Na), mangan (Mn) a měď (Cu). Zajímavý je také obsah železa (Fe) a zinku (Zn), které jsou důležitými kofaktory v lidském metabolizmu mastných kyselin (6, 7). Plastochromanol 8, což je derivát γ-tokotrienolu (derivát vitamí- nu E), vyniká svými antioxidačními vlastnostmi v ochraně nenasycených mastných kyselin (17). Celkovou vlastností oleje je jeho antioxidační aktivita (30). Ze sekundárních rostlinných metabolitů byly detekovány myrcen a ß-karyofylen, které stejně jako kanabinoidy pochází z metabolizmu terpenových látek, který je v konopí hojně rozšířen. Ve stopových množstvích olej obsahuje ß-sitosterol a metylsalicylát. Faktory jako způsob zpracování, skladování, nebo stáří oleje mohou přispívat k variabilnímu profilu obsahových látek (19). Nežádoucí příměsí v konopném oleji jsou kanabinoidy a lze obecně konstatovat, že jsou obsaženy ve všech produktech tvořených ze semen i dalších částí rostliny. Je ovšem důležité rozlišovat jejich jednotlivé typy. THC je hlavní látka s psychoaktivním působení, naopak kanabidiol (CBD) je v tomto ohledu neaktivní. Tyto dva hlavní kanabinoidy jsou základní markery pro posuzování konopného materiálu z hlediska odlišení povolených odrůd s obsahem CBD, oproti nelegálně pěstovaným THC bohatým rostlinám. V České republice a v celé EU se pro produkci vláken a semen pěstují vyšlechtě- né odrůdy konopí s minimálním obsahem THC, které jsou kontrolovány pověřenými orgány dle platné legislativy. Forenzní a toxikologické zkoušky jsou zaměřeny na detekci tělních metabolitů THC a z výzkumů vyplývá, že i při nadměrné konzumaci produktů s obsahem oleje a semen technického konopí nedochází k pozitivním výsledkům, ať se jedná o test moči u orálně používaných přípravků nebo analýzu vlasů u kosmetických přípravků. Překročení povolených limitů je spojeno především s používáním nelegálně pěstovaného konopní a dováženého materiálu, bohatých na THC. Potenciální riziko představují také semena a olej importované ze zemí mimo EU, které mohou pocházet z THC bohatých rostlin a mohou tak obsahovat jeho vyšší koncentrace. Vyšlechtěním kvalitních odrůd s minimálním obsahem psychoaktivních látek, a díky kontrolním mechanizmům v celé EU je možné získat materiál z konopí, který vyhovuje zákonným ustanovením a nevzniká nebezpečí jeho zneužívání. Pro zajímavost lze zmínit některé produkty s obsahem konopného materiálu – konopný čaj, semena, olej, mouka, limonády, pivo, čokoláda a široká škála kosmetických přípravků (18, 20, 29). Nejvýznamnější obsahové látky konopného oleje jsou mastné kyseliny a především jejich polynenasycené formy, kterých obsahuje 70–80 % (7). Tabulky 1 a 2 udávají zastoupení jednotlivých nasycených a nenasycených mastných kyselin s jejich průměrným obsahem, který odpovídá odrůdě Beniko. Tato odrůda je pěstovaná v ČR a v jedné ze studií, která zkoumala 51 různých odrůd, se umístila na prvních místech v produkci kvalitního oleje s průměrným výtěžkem 34,5 % (8, 17). Konopný olej je alternativním zdrojem jak γ-linolenové kyseliny, která se získává z brutnákového a pupalkového oleje, tak také linolové kyseliny získávané ze lněného a slunečnicového oleje (3, 17). Dalšími přírodními produkty bohatými především na ω-3 nenasycené mastné kyseliny jsou například řepkový a sojový olej, dýňová semena nebo vlašské ořechy (22).

Esenciální mastné kyseliny, biosyntéza a funkce Mastné kyseliny jsou především zásobárnou energie, která je uvolňována sekvencí dějů zahrnující ß-oxidaci, uvolnění acetátových jednotek a jejich utilizaci v citrátovém cyklu. Nenasycené mastné kyseliny jsou li neár ní karboxylové kyseliny, které obsahují nej častěji nekonjugované dvojné vazby s cis (Z) konfigurací. Tyto mastné kyseliny hrají důležitou roli v udržení fluidity buněčných membrán díky obsahu dvojných vazeb a navíc mají další důležité metabolické funkce. Na druhou stranu trans (E) konfigurace u mastných kyselin, které obsahuje moderní dieta například v dů- sledku ztužování tuků, je pro lidský organizmus nevýhodná a je spojována s nežádoucími účinky jako zvýšení LDL lipoproteinů nebo inhibice přeměny a inkorporace ostatních mastných kyselin do buněčných membrán (26). U rostlinných olejů je obsah nenasycených mastných kyselin v důsledku klimatu variabilní. Rostliny pěstované v chladnějším prostředí obsahují více nenasycených mastných kyselin v důsledku schopnosti udržení fluidity zásobních tuků a membrán i v chladných podmínkách. Pro rybí oleje je typický velký obsah polynenasycených mastných kyselin ikosapentaenové (EPA) nebo dokosahexaenové kyseliny (DHA) (8). Nenasycené mastné kyseliny mohou být synte tizovány více způsoby, a to na základě různého enzymového vybavení. Většina euka ryotických organizmů využívá enzymu ∆9 -desaturázy, která v řetězci nasycené mastné kyseliny tvoří dvojnou vazbu v pozici 9 cis. Dále savčí výbava enzymů dovoluje ze základní nenasycené mastné kyseliny, např. olejové, zakomponovat dvojnou vazbu mezi již existující vazbu směrem ke karboxylovému konci a vytvořit tak například oktadekadienovou kyselinu. Naopak rostliny jsou schopny díky své enzymové výbavě vytvořit dvojné vazby i směrem ke koncovému metylu, což je zásadní rozdíl proti savčím metabolickým drahám a umožňuje tvorbu důležitých ω-3 a ω-6 nenasycených mastných kyselin, především kyseliny linolové a α-linolenové (schéma 1). Poslední zmiňované kyseliny jsou důležitými prekurzory pro biosyntézu 20 uhlíkatých kyselin arachidonové resp. ikosapentaenové, což jsou prekurzory biosyntézy prostaglandinů, leukotrienů a tromboxanů. Tyto metabolity jsou důležitými signálními molekulami napří- klad v regulaci imunitního systému, srážlivosti krve nebo zánětu. Jak je patrné, kyseliny linolová a α-linolenová hrají klíčovou roli v metabolizmu nenasycených mastných kyselin, jsou to esenciální, nebo-li nepostradatelné mastné kyseliny. Savčí tělo si je nedokáže syntetizovat a musí je přijímat v potravě pro udržení normálních tělesných funkcí. Triviální názvosloví používané pro mastné kyseliny využívá označení omega-3 (ω-3) nebo také n-3 pro nenasycené mastné kyseliny s dvojnou vazbou na třetím uhlíku od terminálního metylu (kyselina α-linolenová) a dále ω-6 (n-6), pokud je dvojná vazba až na 6 uhlíku od terminálního metylu (kyselina linolová). Takto by šlo například kyselinu olejovou nazvat ω-9 nebo n-9 kyselinou. Detailněji jsou biosyntéza a označení mastných kyselin zná- zorněny ve schématu 1, 2 (3, 8, 26, 27).

Využití konopného oleje. Mechanizmus účinku polynenasycených mastných kyselin Souhra vysokého obsahu lehce stravitelného proteinu, mastných kyselin, vlákniny, vitamínů a minerálů dělají ze semen a z nich získávaného oleje kvalitní nutriční zdroj. Pro terapeutické účinky uváděné v literatuře je ovšem nejdůležitější obsah nenasycených mastných kyselin ω-6 a ω-3 v poměru 2,5 : 1 typický pro konopný olej. Tento poměr je důle- žitý pro správný metabolizmus mastných kyselin, pro jejich přeměnu klíčovým enzymem ∆6 -desaturázou a pro další účinky mediátorů z nich tvořených. Nejnovější poznatky ukazují, že nejoptimálnější ω-6 : ω-3 poměr je 2 : 1 až 3 : 1 (5). Pro porovnání lze uvést tento poměr pro moderní západní dietu 15–20 : 1, což má vliv na vývoj mnoha civilizačních chorob jako jsou hypertenze, obezita, diabetes, astma, deprese, autoimunní choroby nebo rakovina (26). Optimální profil mastných kyselin má také olej získávaný ze semen černého rybízu, u něhož byly prokázány pozitivní účinky na imunitní systém, naopak olej z brutnáku nebo pupalky se v klinických studiích příliš neosvědčil, což je pravděpodobně důsledek nepřítomnosti ω-3 kyselin (5, 6). Polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (20–22 uhlíkových atomů) působí také jako modulátory genové transkripce (31)Jednou z často diskutovaných indikací je atopický ekzém, což je zánětlivé chronické kožní onemocnění, které zahrnuje odchylky imunologické a kožní. Rozvoj ekzému je založen na genetické predispozici a na vývoji alergické reakce. Existuje několik faktorů, kterým se připisuje důležitá role v etiopatogenezi a jedním z nich je defektní metabolizmus mastných kyselin (snížená aktivita ∆6 -desaturázy, změna v profilu kožních lipidů a v metabolizmu sfyngomyelinu a ceramidu). Bylo provedeno mnoho klinických studií na využití různých olejů nebo suplementace jednotlivý- mi mastnými kyselinami v léčbě atopického ekzému, ale z těchto pozorování nevyplývá jejich jednoznačný pozitivní vliv. Ve studii, která přímo zkoumala vliv perorálního podávání konopného oleje (30 ml/den), bylo dosaženo pozitivních výsledků na zlepšení suchosti kůže, svědivosti a snížení dodatečného použí- vání dermatologik. Tento efekt se dá vysvětlit zlepšením membránových funkcí díky příjmu polynenasycených mastných kyselin v metabolicky optimálním poměru, kde je kyselina linolová významnou složkou ceramidů, které zastávají důležité bariérové funkce. Díky obsahu γ-linolenové a stearidonové kyseliny se může efektivně obejít limitující krok defektní ∆6 -desaturázy při biosyntéze prostaglandinů a leukotrienů. Díky této suplementaci, v tomto případě především γ-linolenovou kyselinou, je snížena produkce prozánětlivých metabolitů odvozených od kyseliny arachidonové (leukotrieny série 4 – LTB4 , prostaglandiny série 2 – PGE2 ) a jsou syntetizovány alternativní látky tlumící zánět (prostaglandiny série 1, 15-hydroxy-dihomo-γ-linolenová kyselina) (viz schéma 1). Prostřednictvím snížení produkce PGE2 a dalších mediátorů je redukován vznik IgE, což vede k mírnění alergické reakce. Další důležité zjištění je, že defekt ∆6 -desaturázy je vrozený a způsobuje u vyvíjejícího se organizmu deficit arachidonové kyseliny a jejich metabolitů, což má za následek abnormální vývoj imunitního systému a jeho hypersenzibilizaci, která vede k alergickým reakcím. Proto suplementace esenciálními mastnými kyselinami, zejména γ-linolenovou v 1. roce života, může mít pozitivní efekt právě na vývoj imunitního systému, ale v pozdějším věku je účinek spíše zaměřen na úrovni kůže a potlačení zánětu (3, 5–7, 9–11, 13, 24, 26). Metabolizmus eikosanoidů – prostaglandinů, leukotrienů a tromboxanů, které vznikají přeměnou mastných kyselin pomocí enzymů cyklooxygenázy a lipoxygenázy, je důležitý při regulaci metabolických dějů a dysbalance v příjmu mastných kyselin může mít za následek různé patologické stavy. Pokud převládá příjem ω-6 mastných kyselin s nedostatkem jejich ω-3 analogů, je tvořeno více produktů odvozených od kyseliny arachidonové, PGE2 a LTB4 , což jsou látky potencující zá- nět. Naopak s příjmem ω-3 mastných kyselin jsou tvořeny alternativní prostaglandiny série 3 a leukotrieny série 5, které mají odlišnou biologickou aktivitu a v regulační kaskádě působí tlumivě, čímž brzdí rozvoj zánětlivé reakce (viz schéma 1) (3, 26). Součástí těchto dějů je také uvolňování široké škály cytokinů, které dále ovlivňují proces zánětu a dochá- zí zde k propojení s imunitním systémem. Z výše uvedeného vyplývá, že ω-3 protizánětlivé účinky jsou způsobené kompeticí s kyselinou arachidonovou a tvorbou alternativních protizánětlivě působících eikosanoidů. Esenciální mastné kyseliny proto skýtají terapeutický potenciál při zánětlivých a autoimunních chorobách (26, 27). Pozitivní efekty byly dokázány například při léčbě lupénky, chronického zánětlivého kožního onemocnění, u něhož byly zkoušeny především rybí ω-3 mastné kyseliny (21, 28). Dále u chorob jako jsou astma, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc nebo revmatoidní artritida. Často se ovšem jedná o multifaktoriální onemocnění, kde je dysbalance esenciálních mastných kyselin pouze jedním článkem řetězce etiopatogeneze (6, 7, 15, 26, 27). I když největší terapeutický význam mají EPA a DHA, které se nachází zejména v rybích tucích, konopný olej obsahuje významné procento ω-3 kyselin, které mohou sloužit jako prekurzory pro další biosyntézy protizánětlivých eikosanoidů (15). Některé studie ovšem nasvědčují, že přeměna kyseliny α-linolenové je u dospě- lých lidí účinná jen ze 4 až 9 %, u žen může dosahovat až 21 % díky vyšším koncentracím estrogenů (22, 31). Esenciální mastné kyseliny vykazují pozitivní účinky také na kardiovaskulární systém. Jedná se především o tři roviny. První dvě využívají již diskutované balancované tvorby eikosanoidů, přičemž u kardiovaskulárního systému hrají důležitou roli tromboxany a další druhy prostaglandinů. Především dochází díky ω-3 kyselinám ke snížené produkci protrombogenního tromboxanu A2 a ke zvýšené tvorbě tromboxanu A3 s protisrážlivými účinky. Výše zmiňované protizánětlivé působení se pozitivně podílí na stabilizaci aterogenních F plátů a na celkovém vývoji aterosklerózy.

Třetím mechanizmem je antiarytmické působení ω-3 kyselin, které ovlivňují membránu kardiomyocytů, snižují její excitabilitu a ovliv- ňují iontové kanály (4, 6, 7). Studie prováděné s konopným olejem vykazují ovlivnění hladiny sérových lipidů, přičemž dochází ke snižová- ní LDL a zvyšování hladiny HDL lipoproteinů. Esenciální mastné kyseliny konopného oleje dále působí kardioprotektivně na ischemickou tkáň (1, 16, 25). Zajímavou oblastí je také účinek esenciálních mastných kyselin na neurologické a psychiatrické poruchy. Esenciální mastné kyseliny jsou součástí neuronálních membrá- nových fosfolipidů a zajišťují optimální fluiditu, správnou funkci při vazbě neurotransmiterů a signálních molekul. Z výzkumů je patrný jejich pozitivní vliv na poruchy nálady, deprese nebo rozvoj demence. Vliv na choroby jako jsou roztroušená skleróza, schizofrenie nebo Alzheimerova choroba není úplně rozpoznán, ale díky prokázaným protizánětlivým a imunomodulačním účinkům a membránovým funkcím, může mít jejich suplementace v těchto případech pozitivní efekt (22).Při dlouhodobém perorálním užívání má konopný olej pozitivní vliv na kvalitu kůže, nehtů a vlasů. Topicky působí olej na pokožku hydratačně, zlepšuje její elasticitu a bariérové funkce díky obsahu mastných kyselin. Lokálně se může uplatnit protizánětlivé působení, jak je popsáno výše (5, 12). Olej může být také použit při slunění jako UV protektant díky absorpci v UVA a UVB oblasti (23). Kvůli obsahu nenasycených mastných kyselin je konopný olej náchylný k oxidaci, která je zvyšována teplem a světlem. Z tohoto důvodu je olej zbytečné používat na fritování nebo pečení a dává se přednost jeho použití za studena jako stolního oleje (7).

Závěr Konopí je kontroverzní léčivá rostlina s mnohostranným využitím produktů z ní získávaných. Konopný olej s obsahem ω-3 mastných kyselin a optimálním ω-6:ω-3 poměrem může sloužit jako kvalitní nutriční zdroj s léčebným potenciálem. Zmíněné indikace a jejich vztah k tvorbě důležitých mediátorů ukazují význam esenciálních mastných kyselin a jejich vliv na fyziologické funkce a zdraví člověka. Současná strava je bohatá na nasycené případně ω-6 nenasycené mastné kyseliny pocházející především z cereálií, rostlinných olejů nebo ztužených tuků, přičemž světové organizace zabývající se výživou doporučují snížit příjem ω-6 a zvýšit příjem ω-3 mastných kyselin a rybích produktů (4, 26). Pro optimální příjem mastných kyselin z hlediska energetického i z hlediska příjmu esenciálních nenasycených mastných kyselin by postačovalo 3 až 5 polévkových lžic konopného oleje denně (19). Optimální dávky linolové kyseliny se pohybují od 5 do 14 g/den, α-linolenové 1,5 až 2 g/den a optimální příjem u EPA a DHA činí 0,3–0,6 g/den (31).

Mgr. Jaroslav Peč Katedra farmakognosie, FaF v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.